Rozhodnutí, že přišel čas něco s rovery rychle udělat, uspíšila i nepříjemná událost po prázdninách. V polovině září jsem musel absolvovat společně s několika rovery sezení na MěÚ u Přestupkové komise. Jednalo se o důsledek (závěr) novoročního výsadku mých kluků. Předseda komise na mě hřímal, co jsem to za člověka, když navádím mladé chlapce k takovýmto činům, nepřímo teroristickým. Byl jsem z celého jednání dost otrávený, a šel za Akélou, abych někomu řekl o svých dojmech i plánech.
V tom jsem se na Akélu mohl spolehnout, že mě nebude šetřit, a na rovinu mi řekne, co dělám špatně a kam se oddíl bude ubírat. Ještě o prázdninách jsem požádal sestru Sojku, zda by nám ušila novou oddílovou vlajku. Na té původní, kterou sama šila v roce 1969, se již podepsal zub času, i její letité ukrývání do doby obnovy Junáka r. 1990, kdy mi ji slavnostně s Kidim předali na první schůzce. Pokud mám psát o symbolice, začal jsem tlačit na děti i rodiče, aby si kupovali nové skautské košile. Doposud to bylo s krojovou výstrojí na pováženou. Rovněž se ujalo předplatné junáckých časopisů pro jednotlivce. Ondra začal chodit do první třídy a stal se oficiálně členem oddílu, vlčí smečky. S koncem prázdnin začalo mé nejbláznivější období, coby vůdce oddílu. Napsal a rozvezl jsem zvací dopisy novým členům oddílu, které jsme adoptovali z chlapecké Čtyřky. Zahajovací schůzku oddílu jsem sezval na sobotní výpravu do Vlčího dolu. Dostavil se celý oddíl, včetně Sagitty, Mamuta, Jima s Věrou. Sagitta, Mamut a spol. se rozhodli, že počkají v klubovně, uvaří čaj a poklidí. | Byl to moment, kdy mělo dojít k setkání našich dětí se "čtyřkaři" a závěr byl v klubovně. Tady se každý dozvěděl o jeho dalším zařazení v oddílu, a co od něho očekávám. Brčko, ačkoliv odešel k Sagittě, mi přislíbil, že se ujme družiny Bobrů. Jeho zástupcem se stal bratr Pivo. Družina Medvědů byla složena z nových kluků, a do jejich čela jsem postavil bratra Borka, zástupcem byl Minutka. Obě družiny byly posíleny i o několik vyřazených vlčat. Pinocio začal studovat v Písku, a vlčata tak zůstaly bez Mauglího. Od září jsem se proto ujal zbytku původní smečky sám, s tím, že jsem ji rozdělil na dvě šestky - Červenou a Modrou. Na pomoc jsem si přibral bratra Bobra. Neměl jsem s tím problém, protože jsem měl v záloze rozepsané schůzky z doby nedávné. Navíc jak jsem se dozvěděl od Brčka, vlčata, která přešla do družiny, prakticky nic neznala. Což potvrdilo můj dojem z jara, kdy jsem nutil Pinocia, aby smečku nevedl jako klub kočičí pracky, ale podle metodiky a stop. U vlčat jsem zůstal několik měsíců, než se vrátil ke smečce opět Pinocio, který do školy začal dojíždět. |
Mamut narukoval na vojnu (v místě), kde jsme ho po přísaze navštívili. Ptal jsem se, kdy přijde mezi nás a on slíbil, že co nejdřív. Přišel, ale až za více jak rok...
