30 dubna 2016

Bláznivá doba

Vy mě ještě neznáte!
Rozhodnutí, že přišel čas něco s rovery rychle udělat, uspíšila i nepříjemná událost po prázdninách. V polovině září jsem musel absolvovat společně s několika rovery sezení na MěÚ u Přestupkové komise. Jednalo se o důsledek (závěr) novoročního výsadku mých kluků. Předseda komise na mě hřímal, co jsem to za člověka, když navádím mladé chlapce k takovýmto činům, nepřímo teroristickým. Byl jsem z celého jednání dost otrávený, a šel za Akélou, abych někomu řekl o svých dojmech i plánech.

V tom jsem se na Akélu mohl spolehnout, že mě nebude šetřit, a na rovinu mi řekne, co dělám špatně a kam se oddíl bude ubírat.

Ještě o prázdninách jsem požádal sestru Sojku, zda by nám ušila novou oddílovou vlajku.  Na té původní, kterou sama šila v roce 1969, se již podepsal zub času, i její letité ukrývání do doby obnovy Junáka r. 1990, kdy mi ji slavnostně s Kidim předali na první schůzce.

Pokud mám psát o symbolice, začal jsem tlačit na děti i rodiče, aby si kupovali nové skautské košile. Doposud to bylo s krojovou výstrojí na pováženou. Rovněž se ujalo předplatné junáckých časopisů pro jednotlivce. 

Ondra začal chodit do první třídy a stal se oficiálně členem oddílu, vlčí smečky. S koncem prázdnin začalo mé nejbláznivější období, coby vůdce oddílu.

Napsal a rozvezl jsem zvací dopisy novým členům oddílu, které jsme adoptovali z chlapecké Čtyřky.

Zahajovací schůzku oddílu jsem sezval na sobotní výpravu do Vlčího dolu. Dostavil se celý oddíl, včetně Sagitty, Mamuta, Jima s Věrou. Sagitta, Mamut a spol. se rozhodli, že počkají v klubovně, uvaří čaj a poklidí.
Byl to moment, kdy mělo dojít k setkání našich dětí se "čtyřkaři" a závěr byl v klubovně. Tady se každý dozvěděl o jeho dalším zařazení v oddílu, a co od něho očekávám. 
Brčko, ačkoliv odešel k Sagittě, mi přislíbil, že se ujme družiny Bobrů. Jeho zástupcem se stal bratr Pivo. Družina Medvědů byla složena z nových kluků, a do jejich čela jsem postavil bratra Borka, zástupcem byl Minutka. Obě družiny byly posíleny i o několik vyřazených vlčat.

Pinocio začal studovat v Písku, a vlčata tak zůstaly bez Mauglího. Od září jsem se proto ujal zbytku původní smečky sám, s tím, že jsem ji rozdělil na dvě šestky - Červenou a Modrou. Na pomoc jsem si přibral bratra Bobra.

Neměl jsem s tím problém, protože jsem měl v záloze rozepsané schůzky z doby nedávné. Navíc jak jsem se dozvěděl od Brčka, vlčata, která přešla do družiny, prakticky nic neznala

Což potvrdilo můj dojem z jara, kdy jsem nutil Pinocia, aby smečku nevedl jako klub kočičí pracky, ale podle metodiky a stop.

U vlčat jsem zůstal několik měsíců, než se vrátil ke smečce opět Pinocio, který do školy začal dojíždět. 
Mamut narukoval na vojnu (v místě), kde jsme ho po přísaze navštívili. Ptal jsem se, kdy přijde mezi nás a on slíbil, že co nejdřív. Přišel, ale až za více jak rok...